Conrail CR #7776 Bicentennial Red White & Blue Scheme Class GP38 Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration

Conrail CR #7776 Bicentennial Red White & Blue Scheme Class GP38 Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration

Diesel-elektrická lokomotiva LIVE - Conrail CR #7776 Bicentennial Red White & Blue Scheme Class GP38 Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

Modely GP38, GP38AC a GP38-2 společnosti Electro-Motive Division (EMD) jako čtvrtá řada dieselových lokomotiv druhé generace byly mimořádně úspěšné čtyřnápravové modely, které jen dále upevnily pozici EMD jako předního výrobce dieselových lokomotiv své doby. V době uvedení modelů GP38/AC a pozdějších "Dash 2" byla společnost EMD již zkušený výrobce, který věděl, co železnice hledají, a s modely GP38/GP38-2 se opět trefil do černého. Mezi modely GP38 a GP38AC jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco GP38-2 má modernizovaný hlavní pohon a novější elektroniku. Lokomotiva vypadala téměř identicky jako GP35 díky standardnímu designu vozu a kabiny tohoto modelu, kterého se EMD držela až do 80. let.

Původní stroj GP38 se ve skutečnosti výkonem nijak nelišil od dřívějších modelů druhé generace - se sníženým výkonem měl pouhých 2 000 koní (ve srovnání s 2 250 koňmi u GP30 a 2 500 koňmi u GP35) a nebyl zdaleka tak úspěšný jako pozdější model GP38-2. GP38 nesla nový 16-válcový motor typu 645, který nahradil typ 567 z GP35 a byl standardním dieselovým motorem EMD vycházejícím z původní kabinové jednotky FT z roku 1939. Lokomotiva byla vybavena standardním trakčním motorem D77 společnosti General Motors, který dokázal vyvinout stejnou tažnou sílu jako u dřívějších lokomotiv GP30 a GP35 - 61 000 liber počáteční tažné síly a 50 000 liber trvalé tažné síly.

Na dřívější stroje GP30 a GP35 navázal model GP38 vyráběný od roku 1966 do roku 1971 a pozdější GP38-2, který se vyráběl v letech 1972 až 1984. Oba modely GP38 byly nesmírně úspěšné a prodalo se jich téměř 3 000 kusů (GP38 se prodalo asi 730 kusů a GP38-2 přes 2 100 kusů). Model GP38-2 se prodával lépe, stejně jako většina modelů "Dash 2", díky dalším vylepšením oproti původnímu modelu, která zahrnovala například nový typ dmychadla trakčního motoru, modulární systém elektronické skříně a šroubovaná přístupová dvířka do bateriové skříně.

S výjimkou pozdějších modelů GP40 a GP40-2 byly GP38 a GP38-2 nejúspěšnějšími stroji GP druhé generace společnosti EMD a stejně jako dřívější GP35 přesně splňovaly požadavky železnic na výkon a zároveň na vynikající kvalitu a spolehlivost. Vzhledem k úspěchu modelu není překvapením, že je tato jednotka stále hojně k vidění po celé zemi od krátkých tratí a regionálních drah až po tratě třídy Class Is. Dochovala se pouze jedna oficiálně dochovaná GP38 Tennessee, Alabama & Georgia #80 v Tennessee Valley Railroad Museum.

Stroj EMD GP38-2 je americká čtyřnápravová diesel-elektrická lokomotiva vyrobená společností General Motors, divize Electro-Motive Division, která byla součástí řady EMD Dash 2 a jednalo se o modernizovanou verzi starší lokomotivy GP38. Pohon zajišťoval šestnáctiválcový motor typu EMD 16-645E o výkonu 2 000 koní (1,5 MW). Pro americké železnice a průmyslové koncerny bylo vyrobeno 1 799 exemplářů tohoto modelu lokomotivy, pro kanadské železnice a průmyslové koncerny pak 257 exemplářů firmou General Motors Diesel (GMD), pro mexické železnice a průmyslové koncerny 156 exemplářů a pro saúdsko-arabskou železniční organizaci Saudi Railways Organization 1 exportní jednotka. Celkem 31 lokomotiv GP38-2 bylo postaveno se zvednutými krátkými kapotami s parními generátory pro osobní přepravu na mexických železnicích. Kromě toho 257 vozů GP38-2 společnosti Southern Railway mělo "klaiscké" zvednuté krátké kapoty.

Délka - 18,03 m (59 stop a 2 palce). Šířka - 3,16 m (10 stop 4,5 palce). Výška - 4,67 m (15 stop 4 palce). Hmotnost lokomotivy - 250 000 lb (113 400 kg). Hlavní pohon - motor EMD 16-645E. Typ motoru - V16 Dvoutaktní diesel. Kořenové dmychadlo, Střídavý alternátor, Stejnosměrné trakční motory. Válce - 16. Převodovka - dieselová elektrická. Lokomotivní brzda - přímá vzduchová, dynamická. Maximální rychlost 105 km/h (65 mph). Výkon 2 000 k (1,49 MW). Tažná síla Startování: 61 000 lbf (271 kN) při 20 %. Trvalý provoz: 54 700 lbf (243 kN) a rychlost 11,1 mph (17,9 km/h).

Conrail (CR), formálně Consolidated Rail Corporation, byla v letech 1976-1999 hlavní železniční společností třídy I na severovýchodě Spojených států. Obchodní název Conrail je portmanteau založené na právním názvu společnosti. Nadále podniká jako poskytovatel správy aktiv a síťových služeb ve třech oblastech sdílených aktiv, které byly vyňaty z rozdělení jejích činností během akvizice společností CSX Corporation a Norfolk Southern Railway.

Federální vláda vytvořila společnost Conrail, aby převzala potenciálně ziskové tratě několika zkrachovalých dopravců, včetně společností Penn Central Transportation Company a Erie Lackawanna Railway. Poté, co byly zákonem 4R a Staggersovým zákonem zrušeny regulace železnic, začala společnost Conrail v 80. letech 20. století dosahovat zisku a v roce 1987 byla privatizována. Dvě zbývající železnice I. třídy na východě, CSX Transportation a Norfolk Southern Railway (NS), se v roce 1997 dohodly na převzetí systému a jeho rozdělení na dvě zhruba stejné části (vedle tří zbytkových oblastí se sdílenými aktivy), čímž se na severovýchod vrátila konkurence v nákladní železniční dopravě a v podstatě se zrušila fúze společností Pennsylvania Railroad a New York Central Railroad z roku 1968, která vytvořila Penn Central. Po schválení Radou pro povrchovou dopravu převzaly CSX a NS v srpnu 1998 kontrolu a 1. června 1999 začaly provozovat své části Conrailu.

Stará společnost zůstává společně vlastněnou dceřinou společností, přičemž CSX a NS vlastní 42 %, resp. 58 % jejích akcií, což odpovídá tomu, jakou část aktiv společnosti Conrail získaly. Každá z mateřských společností má však stejný podíl na hlasovacích právech. Hlavním aktivem, které si společnost Conrail ponechala, je vlastnictví tří oblastí sdílených aktiv v New Jersey, Filadelfii a Detroitu. CSX i NS mají právo obsluhovat všechny odesílatele v těchto oblastech a platit společnosti Conrail za náklady na údržbu a zlepšení kolejiště. Využívají rovněž Conrail k provádění spínacích a terminálových služeb v těchto oblastech, ale nikoli jako společný dopravce, protože smlouvy jsou uzavírány mezi odesílateli a CSX nebo NS. Společnost Conrail si rovněž ponechává různá podpůrná zařízení včetně údržby dráhy a školení, jakož i 51% podíl v Indiana Harbor Belt Railroad.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.



Zaregistrujte k odběru Newsletteru

Pozoruhodné knihy (Nakladatelství Pknihy publishing)

email: info@pknihy.cz