Ruská elektrická lokomotiva - LIVE Российские железные дороги РЖД #CS4T Теремок Class ЧС4т Electric Passenger Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

Č4T (československá výroba, typ 4, vybavený reostatickou brzdou; tovární typové označení 62E0 až 62E10) ЧС4Т (ЧехоCловацкого производства, тип 4, оборудованный реостатным тормозом; заводские обозначения типа — с 62E0 по 62E10) byla střídavá jednosměrná osobní elektrická lokomotiva, vyrobená v Československých závodech Škoda v roce 1971 (prototyp) a v letech 1973 až 1986 (sériová výroba) pro Sovětské železnice. Oproti původnímu modelu (ČS4) měl ČS4T výrazně upravenou karoserii a také použití reostatického brzdění, což vedlo i ke změně výbavy. Od roku 1972 byla ve Škodových závodech, dříve známých také jako Leninovy závody v Plzni, zkonstruována a zahájena výroba stejnosměrné lokomotivy ČS2T s karoserií a kabinou jako u ČS4T. Pro svůj vzhled dostaly ČS4T i ČS2T přezdívky Teremok, Tower, Brick a Iron (Теремок, Башня, Кирпич, Утюг).

Lokomotiva ČS4 je modernizovaná a masověji vyráběná řada elektrických lokomotiv. Od modelu ČS4 se liší reostatickou brzdou a řadou dalších vylepšení. V Československu se vyráběla od roku 1971 do roku 1986. Na některých úsecích ruských železnic je stále v provozu.

Elektrická lokomotiva ČS4 má některé nevýhody, zejména plastovou skříň, která propouští elektromagnetické záření z trolejového vedení snepříznivým vlivem na posádku lokomotivy. Pro odstranění nedostatků byla v roce 1971 vyrobena modernizovaná verze, která dostala sovětské označení ČS4T a české označení řady 62E. První elektrickou lokomotivou (prototypem) této řady byla ČS4T-161 (typ 62E0). Kromě výměny karoserie za ocelovou přibyly poklopy v bočních stěnách pro vykládání kompresorových motorů, byly upraveny podpěry karoserie a mnoho změn v elektrické části.

Tyristory pro řízení fáze napětí se hojně používaly v elektrických lokomotivách. Tyristorový usměrňovač, který převádí střídavé napětí 220 V na stejnosměrné napětí 50 V pro řídicí a světelné obvody, odstranil magnetický zesilovač. Usměrňovače pro napájení pomocných strojů byly rovněž tyristorové - umožňovaly plynulý rozběh strojů a udržení napájecího napětí beze změny při kolísání napětí v trakčním vedení. Skříně usměrňovacích zařízení přišly o motorové ventilátory; vzduch pro jejich chlazení dodávají ventilátory trakčních motorů a pro zvýšení jejich výkonu muselo být zvýšeno jejich napájecí napětí z 210 V na 250 V. Chladiče oleje trakčních transformátorů byly přesunuty z chladicích jednotek do nádrže transformátoru, čímž se zjednodušil olejový systém; k jejich ofukování byly instalovány dva ventilátory, které však měly pouze jedno kolo (stupeň) namísto dvou. Usměrňovač pro buzení reostatické brzdy je rovněž tyristorový. Usměrňovače 021, 2201-2206 jsou řízeny pěti elektronickými jednotkami "RECKDYN".

ČS4T je na rozdíl od ČS4 vybavena reostatickou brzdou, kdy jsou v režimu brzdění reostatem budicí vinutí napájena z tyristorového usměrňovače a armatury jsou připojeny k brzdným rezistorům umístěným v prostoru nad vestibuly. Jsou ofukovány speciálními ventilátory, které jsou napájeny samotnými rezistory. Pro přepínání mezi trakčním a brzdným režimem jsou namontovány brzdové spínače podobné konstrukce jako reverzační spínače a lineární stykače, které přerušují trakční obvod, aniž by se přepínač stupně vrátil do nulové polohy - pro rychlou aktivaci reostatické brzdy. Reostatická brzda se ovládá dvěma způsoby. Prvním je konvenční brzdění brzdovým ventilem řidiče, vzduch je přiváděn do nastavovače brzdné síly místo do brzdových válců. Druhý - vzduch je do regulátoru nastavené hodnoty přiváděn zvláštním spínačem, aniž by byly aktivovány brzdy vlaku. V trakčním režimu je výkonový obvod prakticky nezměněn - diodové usměrňovače 020 a 022, vysokonapěťový 32polohový krokový spínač (PS) pro regulaci napětí.

V roce 1973 byla ve Škodových závodech vyrobena první sériová elektrická lokomotiva typu 62E1 a v roce 1986 byla vyrobena poslední lokomotiva této řady, typ 62E10. S ohledem na prototyp ČS4T-161 (62E0) vyrobily Škodovy závody 510 elektrických lokomotiv této řady. V průběhu výroby se vzhled karoserie změnil. Zpočátku byla vyrobena z hladkých plechů (takové elektrické lokomotivy lze označit za stroje raného typu). Od čísla 363 (typ 62E4) dostala skříň vlnité stěny (střední typ) a od čísla 608 (typ 62E8) byly lamelové nárazníkové lampy nahrazeny čočkovými svítilnami sjednocenými s lokomotivami ČS7 a ČS8 (pozdní typ).

Změnilo se i elektrické schéma, jedním z nejmarkantnějších rozdílů je, že u strojů nižší třídy se motorventilátory automaticky spouštěly z 1. polohy PS a u pozdějších ze 3. polohy, ale po opakovaném přesouvání transformátorů (na kterých je PS namontován) ze stroje na stroj při opravách docházelo k výjimkám. Navíc mnohé ČS4T byly vybaveny jednotkami "RECKDYN 5+", které automaticky nastavovaly hlavu ventilátoru v závislosti na proudu trakčních motorů, podobně jako u ČS8.

Hodinový výkon TED6×850 kW . Hodinová tahová síla 17 400 kgf (170 kN). Hodinová rychlost 106 km/h. Tahový výkon v dlouhém režimu 6×820 kW. Tažná síla v dlouhém režimu 16 800 kgf (165 kN). Rychlost v dlouhém režimu 108 km/h. Konstrukční rychlost v dlouhém režimu 160 km/h. Elektrické brzdění Brzdění reostatem. Výkon brzdového reostatu 5000 kW.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku