Československé Dráhy ČSD #E 422 0003 Malá Bobina Class E 422.0 (100) Škoda 15E Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration
Cena 9 983,00 Kč s 21% DPH
Elektrická lokomotiva Československé Dráhy ČSD #E 422 0003 Malá Bobina Class E 422.0 (100) Škoda 15E Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.
Elektrické lokomotivy s továrním označením Škoda 15E určené pro tratě Tábor – Bechyně a Rybník – Lipno s napájením 1 500 V patří k československým elektrickým lokomotivám tzv. první generace. Součástí strojovny je i služební oddíl pro přepravu zavazadel. Při konstrukci lokomotivy byly použity některé prvky z lokomotiv E 499.0 (140), proto přezdívka „Bobinka“ nebo také „Kapesní Bobina“.
Lokomotiva řady 100 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro vedlejší tratě elektrizované napájecí soustavou 1,5 kV. Vyráběla ji plzeňská firma Škoda v letech 1956 a 1957 s továrním označením Škoda 15E. Patří k československým lokomotivám tzv. I. generace. Řadu E 422.0 (100) tvoří pouze 4 vyrobené lokomotivy a o jejich výrobě bylo rozhodnuto v roce 1955 v počtu 4 kusů pro trať Rybník – Lipno nad Vltavou převážně pro dopravu nákladních vlaků s dodáním průběžně během roku 1957.
Obě jihočeské tratě, elektrifikované stejnosměrnou soustavou 1,5 kV (Rybník – Lipno a Tábor – Bechyně) přečkaly druhou světovou válku víceméně beze škod. Vzhledem k naprosto zastaralému a nevyhovujícímu vozovému parku a plánované výstavbě Lipenské přehrady se zvýšenou nákladní dopravou na trati do Lipna byly do výroby zahrnuty elektrické lokomotivy pro obě elektrické dráhy. Projekt počítal s univerzálními lokomotivami, použitelnými v nákladní i osobní dopravě (pro tento účel měly být také vybaveny zavazadlovým oddílem). Objednávka na celkem čtyři lokomotivy (pro každou trať dvě) byla podána roku 1948 v lokomotivce ČKD, ta však byla záhy státním plánováním určena jako monopolní výrobce motorových lokomotiv a zakázka byla proto postoupena k vyřízení plzeňské Škodě (krátce nato přejmenované na Závody V. I. Lenina).
Na rozdíl od prvních lokomotiv řady 140, při jejichž vývoji byly využity licenční komponenty švýcarských firem Sécheron a SLM Winterthur, byla nová řada E 422.0 řešena jako čistě tuzemská konstrukce a technicky se od nich přes vnější podobnost velmi liší. První lokomotiva tak byla vyrobena teprve v průběhu roku 1956 a do provozu v depu ve Vyšším Brodě předána v lednu roku následujícího.
Lokomotiva je skříňová, se dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího, mezi nimi se nachází strojovna a malý zavazadlový oddíl s dvoukřídlými posuvnými dveřmi (jako u jediného typu elektrických lokomotiv ČSD). Pojezd je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky, na nichž je uložen hlavní rám. Lokomotivu pohání čtyři elektromotory, pro každé dvojkolí jeden. Regulace výkonu je odporová, jednotlivé stupně jsou voleny postupným vyřazováním rozjezdových odporů. Celý princip regulace je s drobnými změnami převzat z řady 140, byly však použity kloubové spojky škodovácké koncepce. Elektřinu z troleje lokomotiva odebírá pomocí dvou pantografů. Brzdový systém sestává z elektrodynamické brzdy, jež je v provozu koncipována jako primární, a vzduchové samočinné i přímočinné brzdy.
Lipenská přehrada byla dokončena v roce 1959 a poté byla první lokomotiva E 422.001 předána do Tábora, aby nahradila tamní stroje E 423.0. Přestože byly lokomotivy čísel 002–004 stabilně v provozu na lipenské trati, podle potřeby docházelo k občasným zápůjčkám mezi oběma tratěmi. Několikrát se stroje 002 i 003 podívaly do Tábora, 001 naopak například mezi lety 1973–1975 jezdila na Vyšebrodské dráze. Po roce 1990 objem nákladní dopravy především na „Lipence“ spíše stagnoval a již víc než 30 let stará řada E 422.0 (v novém systému označená řadou 100) se pomalu začala stávat nadbytečnou. V Táboře již nebyla lokomotiva 100.001 turnusována zhruba od roku 1988 a o tři roky později prošla hlavní opravou a zakonzervováním.
Již od roku 1991 je jako historické vozidlo vedena lokomotiva 100.001, deponovaná v Táboře. Stroj čísla 003 byl po svém převozu do Tábora krátce zrušen, později byl však z rušení vyjmut a opět přesunut, tentokrát do železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka. Po mnohaletém chátrání byl odtud koncem roku 2015 odvezen do přerovských opraven (ČMŽO Přerov), kde prošel rozsáhlou rekonstrukcí. V květnu 2016 se vrátil do Tábora a je s ním počítáno pro sezónní jízdy na bechyňské dráze. Poslední dochovaný stroj 100.002 byl převeden do majetku NTM a nachází se jako neprovozní v depozitáři v Chomutově.
Výkon: 360 kW.
Typ trakčních motorů: 4x AD 3643 cP.
Soustava: 1500 V ss.
Regulace výkonu: odporová.
Maximální rychlost: 50 km/h.
Uspořádání pojezdu: Bo Bo.
Hmotnost ve službě: 48 t.
Délka celková: 12.940 mm.
Šířka: 2950 mm.
Výška: 4500 mm.
Průměr dvojkolí: 1050 mm.
Rozvor náprav: 2600 mm.
Rozteč otočných čepů: 5800 mm.
PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.
UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.