Elektrický ozubnicový vůz modelové železnice v měřítku HOm pro železniční modeláře ve modelářské kvalitě - 1347 222 Bemo Furka Oberalp Bahn FO #42 H0m Red White Scheme Class BDeh 2/4 Electric Railcar DCC & Sound, Epoche V.

■ Elektrický ozubnicový vůz řady BDeh 2/4 (původně před přestavbou BCFhe) s červeno-bílou lokomotivní skříní v designu švýcarské železniční společnosti Furka Oberalp Bahn FO. ■ Jako lokomotiva s metrovým rozchodem pro smíšený adhezní a ozubnicový provoz se střídavým proudem o vysokém napětí 11 000 V a frekvenci 16 2/3 Hz pro horské vlaky v měřítku H0m. ■ Model má 5-pólovým motor se setrvačníkem. ■ Bílé přední osvětlení a standardní osvětlení interiéru je pomocí LED podle směru jízdy. ■ Digitalizovaný model s digitálním rozhraním NEM 662/Next18 (jako u všech nových vývojových verzí H0m) s digitálním dekodérem LokSound Decoder. ■ Model má dva různě řešené podvozky, oba jsou z důvodu tažné síly poháněny pětipólovým motorem se setrvačníkem. ■ Do obou podvozků lze namontovat ozubená kola Abt pro ozubnicový provoz. ■ Motorový podvozek je zdokonalen přídavnými díly, přičemž vnitřní pískoviště nelze namontovat na úzkých poloměrech z důvodu kolize se schody zavazadlového prostoru - jsou jimi však také částečně skryta. ■ Podvozek má asymetrický bod otáčení podle předlohy. ■ V rámu podvozku z tlakového zinkového odlitku byly na spodní straně přidány různé komponenty pro co největší detailnost podlahy vozu při současném vysokém tření. ■ V zavazadlovém prostoru je umístěna schránka pro volitelnou instalaci reproduktoru. ■ Tělo modelu je k šasi připevněno čtyřmi šrouby. ■ Střešní kapoty jsou z vnější strany vyrobeny z perforovaného plastu.

Stroje BCFhe 2/4 byly motorové vozy ve službách Schöllenenbahn (SchB) a Furka-Oberalp-Bahn (FO). Schöllenenbahn uvedla do provozu v roce 1941 vůz BCFhe 2/4 č. 41, podobně Furka-Oberalp-Bahn uvedla v roce 1941 do provozu vozy BCFhe 2/4 č. 42-43, které v následujícím roce 1942 uvedly do provozu také dva vozy CFhe 2/4 44-45. Vůz BCFhe 2/4 č. 41 byl zařazen do provozu v roce 1941.

Schöllenenská dráha byla od zahájení provozu v roce 1917 provozována na stejnosměrný proud, zatímco FO do roku 1941 používala pouze deset parních lokomotiv HG 3/4 a dva benzínové vozy CFm 2/2. V roce 1941 se na dráze Schöllenen objevily dva vozy CFm 2/2, které byly provozovány na stejnosměrný proud. Když byla v roce 1941 ze strategických důvodů elektrifikována trať Andermatt-Disentis a byl použit systém střídavého proudu (11 kV, 16 2/3 Hz) zavedený již na Rhétské dráze, byla využita příležitost upravit napájení Schöllenenské dráhy tak, aby mohla nadále využívat obecní stanici Andermatt. Obě dráhy společně objednaly nejprve tři a později, po rozhodnutí o elektrifikaci trati Andermatt-Brig, další dva vozy. Ty byly dodány bez oddílu pro druhou třídu, ale již v roce 1946 byly upraveny na další vozy přestavbou malého oddílu pro třetí třídu mezi vchodem a kabinou strojvedoucího na oddíl také pro druhou třídu.

Se zrušením třetí třídy byly vozy v roce 1956 přejmenovány na ABFhe 2/4. V roce 1966 byly přejmenovány na ABDhe 2/4 a v roce 1969 na ABDeh 2/4. Po přestavbě oddílů první třídy na oddíly druhé třídy v letech 1974 až 1978 byly vozy označeny jako BDeh 2/4. Od 70. let jezdily obvykle jako krátký kyvadlový vlak spolu s hnacím přívěsem řady ABt 4191-4194, poté co motorový vůz 41 jezdil s hnacím přívěsem BCFt 30 v Schöllenen často již od roku 1943. Vůz ABDeh 2/4 43 byl v roce 1971 těžce poškozen při srážce u Fürgangenu a v roce 1974 byl opraven, přičemž zničená kabina strojvedoucího na straně Brig byla odstraněna a spolu s bývalým oddílem první třídy přestavěna na oddíl druhé třídy se 16 místy k sezení. Poté bylo použití tohoto vozu v kyvadlové dopravě možné pouze s jedním z řídicích vozů ABt.

Vůz 41 nesl do roku 1962 modro-krémové barvy Schöllenenbahn a po sloučení SchB a FO byl přelakován do tmavě červené barvy FO. V rámci zkoušek nového vzhledu železnice v roce 1978 dostaly vozy 44 a 45 zkušební livrej. Ty byly od roku 1980 nahrazeny novými livrejemi ve světlejším odstínu červené s bílým podélným pruhem.

Horská dráha Furka Oberalp (německy Furka Oberalp Bahn) je úzkorozchodná horská železnice ve Švýcarsku s rozchodem 1 000 mm. Jezdí v Graubündenu, Uri a kantonu Valais. Od 1. ledna 2003 je součástí Matterhorn Gotthard Bahn, když se sloučila s BVZ Zermatt-Bahn. Linka začíná v Disentisu v kantonu Graubünden, kde je přípoj na Rhätische Bahn (RhB). Dále vede přes Oberalpský průsmyk do Andermattu v kantonu Uri. Základním tunelem Furka se dostává do oblasti okresu Goms a Brig v kantonu Valais. V Brigu se od roku 1930 napojuje na dráhu BVZ Zermattbahn.

První polovina trati byla otevřena francouzskou společností Brig-Furka-Disentis Bahn (BFD) v roce 1914. Vlaky mohly z Brigu jezdit až do Gletsche. Výstavba druhé části přes průsmyky Furka a Oberalp byla v plném proudu, když válečná situace ve Francii zastavila do roku 1915 veškeré práce. Společnost pokračovala, ale nakonec v roce 1923 zkrachovala. O dva roky později měla železnice nového majitele, který se jmenoval Furka Oberalp Bahn a byl založen kantony a sousedními železničními společnostmi. Stavební práce byly obnoveny, nyní za přispění významných spolkových fondů, a 4. července 1926 mohla být zahájena pravidelná průjezdná doprava mezi Brigem a Disentisem. V roce 1922 dojely vlaky RhB do Disentisu v elektrické trakci.

V roce 1930 dojely koleje nově elektrifikované BVZ až do Brigu, čímž vznikl slavný ledovcový expres. Nastupující krize a válka omezily počet turistů. Přesto byla trať FO považována za strategicky důležitou. Díky tomu byly konečně k dispozici finanční prostředky na elektrifikaci trati a nákup potřebných hnacích sil. Současně byla trať Andermatt-Disentis chráněna proti lavinám, aby bylo možné provozovat zimní dopravu.

Mezi Realpem a Oberwaldem vede také horská trať Furka FO, která nepatří MGB a která prochází pod průsmykem Furka v nadmořské výšce 2162 m n. m. s 1874 m dlouhým vrcholovým tunelem (pro srovnání je nadmořská výška základního tunelu 1564 m n. m.). Z horské linie Furky je vidět Rhétský ledovec. Dnes po této trati jezdí parní železnice Furka-Bergstrecke (DFB). V roce 2007 byl zprovozněn nový východní výjezd ve stanici Brig. Tím se bývalá koncová stanice Matterhornsko-gotthardské dráhy změnila na průjezdnou stanici. Současně byla zrušena stará 3,2 km dlouhá trať s 20 přejezdy, kterou vybudovala obec Naters.

Série BDeh 2/4, BDeh 2/4 45 v Andermattu. Číslování 41-45, číslo 5. Výrobce SLM Winterthur, BBC. Uvedeno do provozu 1941-1942. Vyřazeno v roce 1993. Vzorec nápravy Bo zz 2 . Provozní hmotnost 37 t. Délka přes nárazníky 16 700 mm. Maximální rychlost 55 km/h (adheze), 30 km/h (ozubené kolo). Napájecí systém 11 kV, 16,7 Hz. Systém ozubených kol Abt, dvoulamelový. Počet motorů 2. Elektrický pohon. Hodinový výkon 430 kW. Rozchod kolejí 1 000 mm.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku