Alfa Romeo 8C 2300LM 2.3L SUPERCHARGED No. 8 WINNER 24h LE MANS 1932 1/18 Die-Cast Vehicle

Alfa Romeo 8C 2300LM 2.3L SUPERCHARGED No. 8 WINNER 24h LE MANS 1932 1/18 Die-Cast Vehicle
Novinka

Věkové omezení:14
Rok vydání:2023
Skladem:poslední kusy
Kategorie:AUTÍČKA PRO SBĚRATELE - MODELY 1/18 a další
Kód:RS969J
Související:Alfa Romeo 8C 2300 Coupé Aerodinamica Viotti 1932 Red 1/18 Die-Cast Vehicle
Výrobce: Spark Models


Cena 7 993,00 Kč s 21% DPH

kusů

Model auta pro sběratele Alfa Romeo 8C 2300LM 2.3L SUPERCHARGED, No. 8 WINNER 24h LE MANS 1932, TEAM RAYMOND SOMMER a L.CHINETTI v červeném laku vytvořená podle předlohy originálu designerským týmem v měřítku 1:18 při věrném zachování detailu a kvality zpracování.

Alfa Romeo 8C byla původně řada silničních, závodních a sportovních vozů Alfa Romeo z 30. let 20. století. V roce 2004 Alfa Romeo oživila název 8C pro koncepční vůz s motorem V8, který se dostal do výroby v roce 2007, 8C Competizione.

8C označuje osm válců a původně řadový osmiválcový motor. Motor 8C navržený Vittoriem Janem byl hlavním závodním motorem značky Alfa Romeo od svého uvedení na trh v roce 1931 až do svého vyřazení v roce 1939. Kromě dvoumístných sportovních vozů byl od roku 1932 používán v prvním skutečném jednomístném závodním voze Grand Prix na světě, Monoposto "Tipo B" - P3. V pozdějším vývoji poháněl například dvoumotorové vozy Bimotore o objemu 6,3 litru z roku 1935, Monoposto 8C 35 Type C o objemu 3,8 litru z roku 1935 a Alfa Romeo 8C 2900B Mille Miglia Roadster. Poháněl také špičkové sériové modely s karoserií, včetně modelů Touring Spider a Touring Berlinetta.

Prvním modelem byl v roce 1931 "8C 2300", což byl odkaz na motor o objemu 2,3 l (2336 cm3), který byl původně určen pro závodní vozy, ale ve skutečnosti byl vyroben ve 188 kusech i pro silniční použití. Zatímco závodní verze 8C 2300 Spider, kterou řídil Tazio Nuvolari, vyhrála v letech 1931 a 1932 závod Targa Florio na Sicílii, vítězství ve Velké ceně Itálie v Monze v roce 1931 dalo název "Monza" dvoumístnému vozu GP, zkrácené verzi Spider. Továrna Alfa Romeo často přidávala k názvu vozu název vyhraných závodů.

SNÍMKY 2 až 7 - Alfa Romeo 6C 1750 GS Mille Miglia 1/18 Die-Cast Vehicle - Model auta pro sběratele Alfa Romeo 6C 1750 GS Mille Miglia, 1930, CMC models v červeném laku vytvořená v měřítku 1:18 při věrném zachování detailu a kvality zpracování.

The 6C 1750 GS was designed as a racing car, and it proved to be a cut above its contemporaneous rivals primarily because of its excellent acceleration on top of a simple chassis design and the reliability of mechanical components. Another contributing factor was the exceptional throttle response and revving of the engine. The well-tuned suspension, which was stiff but not too hard, enabled an energy-effective driving style. With a curb weight of 920 kg and an output of 85 hp at 4500/min, the Gran Sport reached 145 km/hr, an amazing speed for a 1930 car that was well below two liters of displacement. For most challenging races, Alfa Romeo equipped its official GS racing cars with fused cylinder heads and an eight-bearing crankshaft to muster 102 hp at 5000/min. Later on, as its curb weight was reduced to 840 kg, the 1930 GS was capable of reaching a top speed up to 170 km/hr.

Apparently, such technological improvements gave Tazio Nuvolari and his co-pilot Guidotti an advantage as they raced their 6C 1750 GS with starting no. 84 in the 1930 Mille Miglia endurance race. But their arch rival Achille Varzi was also driving a 6C 1750 GS, so a heated competition unfolded between them. Drivers of both cars exerted their skills to the utmost and even employed tricky maneuvers. Legend has it that under the cover of a nightfall, Nuvolari turned off the headlights as his car drew closer and closer to Varzi from behind. When he was right behind his opponent, Nuvolari suddenly switched on the three glaring headlights and surpassed a bedazzled Varzi at full speed to win the race.
Since then, the three headlights capped with red plastic covers have been one of the most distinctive features for identifying the pre-war racing models made by Alfa Romeo.
It should be mentioned that at the 1930 Mille Miglia, the first four places in the overall standings were all taken by Alfa factory cars, with the winner Tazio Nuvolari scoring an average speed of over 100 km/hour.

Alfa Romeo je italský výrobce automobilů. Od roku 1986 je Alfa Romeo členem Fiat SpA. Společnost se původně nazývala ALFA, což je akronym pro Anonima Lombarda Fabbrica Automobili (přeloženo: Automobilová továrna Lombard, veřejná společnost). V roce 1915 získal podnikatel Nicola Romeo ve firmě většinový podíl a vedoucí pozici. V roce 1918 převzal celou firmu a jeho podniky se přejmenovaly na „Società Anonima Italiana Ing. Nicola Romeo“. A.L.F.A. se v roce 1920 přejmenovala na současný název Alfa Romeo.

Společnost, která se stala Alfou Romeo založil jako Darracq Italiana v roce 1907 Cavaliere Ugo Stella, aristokrat z Milána jako partner francouzské automobilové firmy, kterou vlastnil Alexandre Darracq. Společnost poté vyráběla auta Darracquova v Neapoli, ale poté, co partnerství ztroskotalo, Stella a další italští spoluinvestoři přesunuli výrobu do prázdné Darracquovy továrny na milánském předměstí Portello a společnost se přejmenovala na ALFA (Anonima Lombarda Fabbrica Automobili). První auto, které vyrobili bylo 1910 24 HP (pojmenované podle 24 koňských sil, které měl). Auto navrhl Giuseppe Merosi. Merosi navrhl další série nových vozů ALFA s výkonnějšími motory (40-60 koní). ALFA také zkusila automobilové závody s řidiči Franchinim a Ronzonim, kteří se účastnili soutěže Targa Florio v roce 1911 se dvěma 24 koňovými modely. Nicméně na začátku první světové války byla výroba ALFY na tři roky zastavena.

V roce 1916 společnost přešla pod vedení neapolského podnikatele Nicola Romea, který předělal továrnu na výrobu vojenské techniky pro italský a spojenecký válečný program. Továrna vyráběla během války munici, letecké motory a další komponenty, kompresory a generátory založené na existujících firemních motorech aut a také těžké lokomotivy. Když válka skončila, Romeo převzal nad ALFOU plnou kontrolu a výroba aut opět začala v roce 1919. V roce 1920 se název společnosti změnil na Alfa Romeo a prvním vozem pod touto novou značkou byl Torpedo 20-30 HP. Giuseppe Merosi pokračoval jako hlavní návrhář a společnosti vyráběla solidní silniční vozy i závodní vozy (včetně 40-60 HP a RL Targa Florio).

V roce 1923 byl z Fiatu odlákán Vittorio Jano díky přesvědčování mladého závodníka Alfy Enza Ferrariho aby u Alfy Romeo nahradil hlavního designéra Merosiho. První Alfa Romeo od Jana byl vůz P2 Grand Prix, který pro Alfu Romeo vyhrál světový pohár v roce 1925. Pro silniční vozy Jano navrhl sérii malých až středně objemných řadových motorů se 4, 6, a 8 válci založených na jednotce P2. Tyto motory jsou základem klasické architektury motorů Alfa s lehkou slitinovou konstrukcí, polokulovými spalovacími komorami, svíčkami uloženými ve středu, dvěma nahoře uloženými ventily na každý válec a dvojitými vačkami. Janovy návrhy byly jak spolehlivé, tak výkonné.

Enzo Ferrari se ukázal být lepším týmovým manažerem než řidičem a poté, co byl tovární tým zprivatizován, vzniklo Scuderia Ferrari. Když Ferrari opustil Alfu Romeo, začal stavět vlastní auta. Pro Alfu často řídil Tazio Nuvolari a před druhou světovou válkou vyhrál mnoho závodů.

V roce 1928 Nicola Romeo firmu opustil a Alfa byla po ukončení kontraktů s vojskem na mizině. V roce 1933 Alfu Romeo zachránila vláda, která tím nad firmou získala efektivní kontrolu. Alfa se stala nástrojem Mussoliniho Itálie, národním znakem. V tomto období Alfa stavěla zakázkové vozy pro bohaté s šasi normálně vyráběnou od Touringa z Milána nebo od Pininfariny. Tato éra vyvrcholila legendárním závodním vozem Alfa Romeo 2900B Typ 35.

Během druhé světové války byla továrna bombardována a po válce se musela hodně snažit, aby byla zase zisková. Luxusní vozy už se nedělaly. Alfa začala vyrábět menší, masově produkovaná auta.

V 70. letech min. století byla Alfa opět ve finančních potížích. V roce 1986 z Alfy vystoupila vláda a firmu koupil FIAT. Vytvořil novou skupinu, Alfa Lancia Spa, aby vyráběla Alfy a Lancie.

V roce 1910 to byl návrhář Romano Cattaneo, kdo dostal za úkol vytvořit znak pro novou společnost z Milána, Alfu. Říká se, že čekal na tramvaj na Piazza Castello v Miláně, a inspiroval se tam velkým červeným křížem rodiny Visconti a erbem hada (biscione) nad velkými dveřmi Castello Sforzesco.

S pomocí dalšího návrháře, Giuseppeho Merosiho, jejich náčrtky obsahovaly jak symbol města Milána, tak symbol rodiny Visconti v kruhovém motivu ohraničeném tmavě modrým kovovým kruhem obsahujícím nápis „ALFA“ a „MILANO“, který je oddělen dvěma uzly Savojské dynastie.

Alfa Romeo dosáhla mnoha prestižních vítězství v následujících soutěžích: Formule 1, Prototypy, Touring a Fast Touring. Soukromí jezdci také vstoupili do některých soutěží v rally s dobrými výsledky.

V roce 1923 byl z Fiatu do Alfy nalákán Vittorio Jano a navrhl pro Alfu motory, které jí přinesli závodní úspěchy v 30. letech min. století. Když pak začala Alfa prohrávat, Jano byl urychleně propuštěn.

V roce 1930 vyhrál Tazio Nuvolari závod Mille Miglia ve voze 6C 1750,[2] tehdy proťal cílovou pásku po úžasném předjetí Achilla Varzi bez světel (v noci).

Vůz 8C 2300 vyhrával 24hodinový závod Le Mans od roku 1931 do 1934. Alfa potom přestala závodit, protože ji převzala vláda. Závodění Alfy převzala Scuderia Ferrari jako oddělený závodní tým Alfy. (Enzo Ferrari pro Alfu řídil než začal tým vést, a poté začal vyrábět vlastní vozy). V roce 1935 Alfa Romeo vyhrála Velkou cenu Německa s Nuvolarim za volantem. V roce 1938 vyhrál Mille Miglia Biondetti ve voze 8C 2900B Corto Spyder, o kterém se od té doby mluví jako o modelu „Mille Miglia“.

V roce 1950 vyhrál Nino Farina Světový šampionát Formule 1 ve voze 158 s přeplňováním, v roce 1951 vyhrál zase Juan Manuel Fangio ve voze Alfetta 159 (úprava vozu 158 s dvoustupňovým přeplňováním). Alfa Romeo se vrátila do Formule 1 v roce 1976, nejdříve jako dodavatel motorů pro Brabham a poté v letech 1979 až 1985 jako konstruktér. Alfa také dodávala motory maličkému italskému týmu Osella v letech 1983 až 1988. Mnoho úspěchů nedosáhli, i když Brabham-Alfa vyhrála dva závody v roce 1978.

Různé verze vozu Tipo 33 závodily v kategorii prototypů v období 1967 až 1977 a vyhrály tituly v letech 1975 a 1977.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.



Zaregistrujte k odběru Newsletteru

Pozoruhodné knihy (Nakladatelství Pknihy publishing)

email: info@pknihy.cz