Československé Dráhy ČSD #T478.1002 Bardotka Light Blue White Stripes Scheme Class 754 Diesel-Electric Locomotive for Model Railroaders Inspiration.

Diesel-elektrická lokomotiva T478.1002 patří k jedné z nejzdařilejších (řad) lokomotiv, které opustily brány pražského závodu ČKD. Řada byla vyráběna v letech 1964 - 1971 a potvrzením faktu, že se lokomotiva opravdu povedla, je skutečnost, že některé lokomotivy této řady prošly v 90. letech rekonstrukcí s přeznačením na řadu 749 a byly hojně používány v osobní i nákladní dopravě až do roku 2008 (a výjimečně až dodnes). Přezdívka stroje Bardotka pochází podle "vyprseného" čela lokomotivy, který připomínal hrudník Brigitte Bardot, která byla v době výroby a provozu lokomotivy na vrcholu slávy.

Jako náhradu za parní lokomotivy v osobní a v nákladní přepravě požadovalo ministerstvo dopravy viacúčelový stroj s výkonom na obou kolech alespoň 1 000 koní (883 kW). Po špatných zkusenostech s dvouagregátovými hydraulickými lokomptivami sa zásadne požadovalo jednoagregátové rešení s elektrickým přenosom výkonu a s pojezdem Bo Bo o celkové hmotnosti 72 tun.

Pro topení měl být zabudovaný parní generátor. V roce 1962 byla žádost na výkon upřesněná na 1500 koní (1104 kW) prvotního výkonu s označením T 478.1. V průběhu roku 1964 vyrobil závod ČKD dva protypy rady s parním generátorom, jejichž koncepce byla v porovnaní s tehdejšími stroji ČSD novinkou. Byl to první čtyřnápravový stroj s klasickým rozchodem a dvěma kabínami strojvedoucího. Motorový generátor K 6 S 310DR včetně reguláce přenosu výkonu a uloženi se shodoval s řadou T669.0, odlíšoval sa jen nastaveným výkonem – 1500 koní (1104 kW).

Po úspěšném zkušebním provozu prototypů se koncem roku 1966 vyrobilo pět kusů ověřovací série v prakticky shodném provedení jako byly prototypy. V druhé polovině roku 1967 byla vyrobena první série 85 kusů s modernizovanou kabínou, podle které lokomotiva získala přezdívku Zamračená nebo Ceckatá či Bardotka apod. První stroje druhé série opustili závod v září roku 1968. Protože se lokomotivy osvědčili i v nákladní dopravě, byla čast strojů druhé série objednána bez parního generátoru, kde jeho hmotnost sa nahradila balastem. Aby nedochádzalo v provozu k záměně, dostali lokomotivy vlastní označení T 478.2. Výroba třetí, poslední série byla ukončená v květnu roku 1971. Celkem bylo dodaných 230 strojů s parním generáterom T 478.1 a 82 kusů řady T 478.2 bez parního generátoru.

Lokomotivní depo Jihlava zkušebně přebudovalo lokomotívu 751.039 z parního na elektrické topení, což se osvědčilo a vznikla tak nová řada 749 na podobném princípu jako řada 750. Lokomotívy 749, které vznikly z původní řady 751 si ponechaly původní inventární čísla. Stroje z původní řady 752 dostaly inventární čísla od 240 v pořadí, v jakém byly přebudované na území ČR. Na Slovensku řada 749 neexistuje. K ďalší objednávce nedošlo, protože již byl konstrukčně připravený a vyzkoušéný stroj s podobným provozním určením, ale s novým motorom.

Barevné řešení těchto lokomotiv bylo nezvykle rozmanité. Oba prototypové stroje měly odlišné barebné schéma (nátěr). Prvý prototyp měl kabinu strojvůdce a spodek skřině bílé, horní část skříně a střechu višňově červené, nárazníky a pojezd lokomotívy byly tmavošedé. Druhý prototyp měl skříň, pojezd a spodní část kabin strojvedoucích kávově hnědé. Střecha, horní část kabin a rám žluté, pluh a pevná část nárazníků byly červené. Pohyblivá část nárazníkov a narážecího zařízení byly černé. Během strojírenského veletrhu v Brně však získal druhý prototyp nový kabát. Střecha a úzký pruh nad rámem lokomotivy měly pařížskou modrou, horní část skřině a rám stroje návěstně modrou. Spodní část skříně byla šedá a pojezd šedomodrý. Pohyblivá část nárazníků, pluh a vzduchojemy byly červené. Pevná část nárazníků a narážecí zařízení byly černé.

Stroje ověřovací série měly střechu a horní část kabin a skříně červené, rám, narážací zařízení a podvozek tmavošedé, pluh byl červený. Při první sérii byly barvy zachované, pouze kabíny byly celé šedé. Od čísla 031 byly šedé také střecha nad kabínami a spodní část skříně. Horní část skříně a střecha nad ní byly červené. Druhá série od čísla 093 až po poslední dodaný kus měla celou střechu červenou.

Lokomotivy řady T 478.1 a T 478.2 byly první motorové stroje, které začaly koncem šedesátých let v širším měřítku nahradzovat parní lokomotivy v osobní i nákladní dopravě. I když dnes jsou v provozu již novější a modernější jednotky, patří stroje T 478.1 a T 478.2 (dnes jako řady 751 a 752) k nejspolehlivějším hnacím vozidlům.

O lokomotivu se stará Společnost železniční výtopna Veselí nad Moravou o.s. v majetku ČD a.s. v LD Veselí n/M slouží jako muzejní exponát DHV Lužná u/R.

Výkon: 1102 kW. Motor: K 6 S 310 DR. Palivo: diesel. Přenos výkonu: elektrický ss. Maximální rychlost: 100 km/h. Vyrobeno celkem T 478.1 (230 ks) a T 478.2 (82ks) celkem 312 kusů.



PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku