Louis De Funès The Comedy King of France Sixth Scale Collectible Figure

Louis De Funès The Comedy King of France Sixth Scale Collectible Figure
Věkové omezení:14
Rok vydání:2019
Skladem: na dotaz
Kategorie:AKČNÍ FIGURKY, SOŠKY, POSTAVIČKY, PRAVĚK FOSÍLIE
Kód:A37982
Související:Louis De Funès As Stanislas Lefort Dans La Grande Vadrouille OLD & RARE Statue
Výrobce: DID.co
Motiv1/6 SOŠKY


Cena 9 993,00 Kč s 21% DPH

Pro předběžnou rezervaci se musíte nejdříve přihlásit (registrovat).
#sosky

Soška Louis De Funès vytvořená podle filmové předlohy Velký flám (francouzsky La Grande Vadrouille) vycházející z grafické řady the Sixth Scale Collectible Figure series je vysoká cca 30 cm s detailním zpracováním.

There are two styles for the French comedy king. One is the conductor in black tailor suit. And the other is the man in white pajama. The conductor holds the baton with white wig on the head and serious expression on the face, while the man in white pajama is smiling, serving a lot of food and drink like cheese, roast chicken, boild egg, tomato etc.

Louis de Funes The Comedy King of France Sixth Scale Collectible Figure features:

Base:

1 Two authentic headsculpts 2 One short body 3 One pair of open palms 4 One pcs of relaxed palm (Left) 5 One pcs of palm for holding baton (Right)

Outfits

6 One set of black tailcoat suit 7 One set of white pajamas 8 One white shirt 9 One white vest 10 One white bowtie 11 One inner cotton 12 One white pocket square 13 One pair of black socks 14 One pair of slippers 15 One pair of black leather shoes

Accessories

16 3/4 cheese wheel 17 Ham 18 One roast chicken 19 Two pcs of wheat bread 20 One apple 21 One boiled egg 22 One tomato 23 One bottle of wine 24 One wine glass 25 Two white plates 26 One wooden tray (rectangle) 27 One set of knife and fork 28 One baton

Louis de Funès (vlastním jménem: Louis Germain de Funès de Galarza) se narodil v Courbevoie 31. července 1914 a zemřel v Nantes 27. ledna 1983.

Stále je považován za jednoho z nejoblíbenějších herců ve Francii a rozhodně nejcitovanější a „recenzovaný“ fanoušky. Jeho filmografie je nekonečná a posetá mimořádnými úspěchy.

Jeho rodina patřila k sevillské šlechtě (s původem od markýze z Galarzy): jeho otec Carlos Luis de Funès de Galarza (1871-1934) pracoval jako právník, později se stal „výrobcem diamantů“, zatímco jeho matka Léonor Soto Reguera (1878-1957) se starala o rodinu. 27. dubna 1936 se Louis poprvé oženil s Germaine Louise Elodie Carroyerovou (1915–2011), se kterou měl syna Daniela Charlese Louise (narozený 12. července 1937). Po rozvodu, který se uskutečnil 13. listopadu 1942, se 20. dubna 1943 oženil s Jeanne Augustine Barthélèmyovou, pravnučkou Guy de Maupassanta (1914-2015) v 9. pařížském obvodu. Měli dvě děti: Patrick Charles (narozen 27. ledna 1944), rentgenolog a Olivier de Funès (narozen 11. srpna 1949), pilotní velitel Air France. Stal se pianistou a tuto schopnost dobře využil v některých svých filmech, jako je Colpo grosso ma non molto (Le Corniaud), Who Stole the President? (Le Grand Restaurant) a Beato fra le donne (L Homme Orchester) a měl dobrou znalost kina své doby.

Zpočátku se pustil do divadla, kde si ho navzdory krátkým vystoupením brzy všimli jako komika, zejména Sacha Guitry, který de Funèse několikrát najal. Hlavními aspekty de Funèsovy komičnosti byla jeho schopnost napodobovat a dělat obličeje, jeho nepotlačitelný a naléhavý charakter při vyjadřování emocí nebo názorů, schopnost reprezentovat hněv, vydávat chrochtání a zvuky, živě gestikulovat.

V padesátých letech začal o sobě dávat vědět díky filmům jako Ah! Les belles Bacchantes a Pětinohý beran, kde se připojil k největším hercům té doby, ale také ve filmu Zákon nejchytřejších (1957, kde hrál roli pytláka, který pohotově uniká ostražitému oku lesníka a kde získal titul nejlepšího současného komika).

Musel však počkat až do roku 1964, než se stal skutečně slavným díky filmu Četník ze Saint-Tropez, prvním filmu ze série Četníci. Jen o dva měsíce později opět triumfoval v roli zástupce donucovacích orgánů, inspektora Juve, ve filmu Fantomas po boku Jean Marais a Mylène Demongeot. Jak jeho úspěch mezi širokou veřejností stále narůstal, na konci roku 1964 natočil snímek Gérarda Ouryho Colpo grosso But Not Too Much, ve kterém se objevil po boku Bourvila. V roce 1966 byly na řadě Tři muži na útěku = Velký flám, opět s Bourvilem, francouzským filmem, který držel rekord v největším počtu v kině prodaných lístků ve Francii (17 milionů) až do příchodu filmu Jamesa Camerona Titanic v roce 1998. Ve stejném období se De Funès vrátil do divadla.

Na konci listopadu 1971 začala Oscarova představení v divadle Palais-Royal, ve kterém De Funès vystupoval téměř každou noc až do září 1972, kromě letní přestávky. V březnu 1973 se objevil ve filmu The Mad Adventures of Rabbi Jacob, který vyšel 18. října téhož roku. Brzy poté se ocitl zpět na jevišti v Théâtre des Champs-Élysées. Do 25. dubna 1974 účinkoval téměř dvě stěkrát ve hře Jeana Anouilha La Valse des Toréadors (Valčík toreadorů), což bylo jeho poslední divadelní vystoupení.

Od této chvíle si dovolil odpočívat na rodinném zámku své manželky v Le Cellier v departementu Loire-Atlantique a hodně se věnovat zahradnictví, odmítl přijmout jakékoli další závazky před očekávaným filmem Gérarda Ouryho, Le Crocodile, naplánovaným na květen 1975, ve kterém měl hrát roli jihoamerického diktátora.

Ale v březnu 1975, když už byla předprodukční fáze Le Crocodile v plném proudu, utrpěl infarkt, díky němuž se definitivně vzdal divadelních závazků. Jeho filmová kariéra byla také ohrožena, protože pojišťovny již nechtěly nést rizika natáčení dalšího filmu, dokud se Claude Zidimu, režirérovi filmu Křídélko nebo stehýnko? (1976), podařilo získat pojištění na dva týdny natáčení.

Louis de Funès stále hrál v některých filmech, například La Zizanie s Annie Girardot (1978) nebo Žandář a mimozemšťané (1979). V roce 1980 natočil podle své osobní interpretace filmovou verzi Molièresovy komedie. L avaro se tak dostalo na velkou obrazovku, i když mělo jen skromný úspěch. Ve stejném roce mu Jerry Lewis osobně předal Césara za celoživotní dílo.

V roce 1981 natočil filmovou adaptaci románu La Soupe aux choux od Reného Falleta společně s Jeanem Carmetem a Jacquesem Villeretem. Jeho kariéra skončila v následujícím roce u Le Gendarme et les gendarmettes, když se 27. ledna 1983 stal obětí dalšího infarktu, který se stal osudným. Je pohřben na hřbitově v Le Cellier. Byl mu také věnován film Papy fait de la résistance (1983), ve kterém měl mít roli nevlastního bratra Adolfa Hitlera, ale po jeho náhlé smrti byl nahrazen Jacquesem Villeretem.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.



Zaregistrujte k odběru Newsletteru

Pozoruhodné knihy (Nakladatelství Pknihy publishing)

telefon 775 965 556

email: info@pknihy.cz