Diesel-elektrická lokomotiva modelové železnice v měřítku HO pro železniční modeláře v modelové kvalitě - 55288 Märklin Deutsche Reichsbahn DRG #D 311/V 188 001 A+B 00 Scale Violet Red Scheme Class V 188 (288) Wartime Heavy Freight Double Diesel-Electric Locomotive DCC & Sound & 2 Smoke, Era IIIb.

■ Diesel-elekrická dvojdílná válečná lokomotiva německého Wehrmachtu D 311/ V 188 (288) po válce DRG a nakonec Německých spolkových drah (DB) ve fialovo-červeném nátěru v depu v Gemünden / Main. ■ Bez střešního nástavce s motorem Maybach, se 4 pískovnicemi na každé straně podjednotky/sekce A/B lokomotivy, s hřibovitým výfukem pro zařízení Webasto a posuvným stěračem s táhlem a bez táhla. ■ Souprava nové konstrukce má podvozek s hlavním rámem a karoserií z tlakově litého kovu. ■ Mnoho samostatně aplikovaných mosazných dílů nebo připojených kovových částí, jako jsou řídítka, kovové značky, stěrače atd. ■ Souprava s digitálním rozhraním a digitálním dekodérem DCC AC/DC Digital a MFX s rozsáhlými zvukovými funkcemi, jako jsou provozní zvuky, pískot a mnohé další. ■ Generátory kouře s elektronicky přepínatelným výfukem kouře z obou komínů. ■ Vysoce účinný motor se setrvačníkem s pohonem všech náprav na každou podjednotku/sekci A/B lokomotivy. ■ Bílo-červené LED světlomety se mění ve směru jízdy a fungují v běžném i digitálním provozu. ■ Bílé LED osvětlení v kabinách strojvedoucích v závislosti na směru jízdy a vypínatelné osvětlení strojovny. ■ Elektrické ventilátory v obou částech lokomotivy. ■ Replika vybavení strojovny a vybavení kabiny strojvedoucího. ■ Otevíratelné dveře kabiny strojvedoucího s figurkou mašinfíry. ■ Nárazníková prkna s pružinovými nárazníky a samostatně použitelným brzdovým vedením. ■ Elektricky funkční spřáhla Telex standardně montovaná na konci každé poloviny lokomotivy. ■ Spřáhla Telex lze vyměnit za přiložená šroubová spřáhla. ■ Spojení obou polovin lokomotivy - podjednotky/sekce A/B pomocí oddělitelného, linkami vedeného spřáhla. ■ Minimální poloměr pojezdu 1 020 mm. ■ Délka přes nárazníky 70,3 cm. ■ Hmotnost přibližně 8,2 kg.

Souprava D 311 byla diesel-elekrická dvojdílná lokomotiva německého Wehrmachtu určená pro vozbu největších válečných děl. Celkem osm podjednotek/sekcí této řady objednalo v roce 1939 pro Wehrmacht konsorcium F. Krupp/Siemens-Schuckert (SSW). Ač majetkem Wehrmachtu, na lokomotivě bylo vyznačeno Deutsche Reichsbahn, Fried. Krupp A.G., číselný štítek lokomotivy a pod ním označení Heimatbahnhof Essen. Po druhé světové válce byly zbývající lokomotivy používány Deutsche Bundesbahn jako třída V 188 a od roku 1968 jako třída 288.

Výkon D 311 byl přenášen z motoru přes mezigenerátor s kabelovými přípojkami k elektrickým trakčním motorům na každé ze čtyř náprav na podjednoce/sekci A či B s uspořádání typu "Do+Do". Stroje měly zpočátku výkon 940 koní (691 kW) na podjednotku/sekci a dosahovaly rychlosti až 75 kilometrů za hodinu. Ovládání obou sekcí bylo elektricky spřažené z kabiny strojvedoucího vpředu a sekce byly spojeny těsnou spojkou a dvě střední nápravy byly bočně posuvné. Celková hmotnost obou polovin/podjednotek soupravy dohromady činila 147 tun.

Lokomotivy byly vybaveny speciálním systémem signalizace čelních a koncových světel, který umožňoval přepínání obvyklých světelných signálů v jednotlivých zemích provozu (např. dvě nebo tři světla vpředu). Při posunu děl do palebného postavení po dvou paralelních kolejích bylo možné signalizovat konec soupravy dvěma koncovými světly zapnutím pouze jednoho červeného světla na každé ze zadních lokomotiv.

D311 byly dodány v obvyklé černošedé barvě Wehrmachtu /Ral 7021, která byla později používána i pro všechny další upravované válečné lokomotivy Říšské dráhy. Na šedý základní nátěr byly nanášeny také kamuflážní barvy, např. poněkud podivně vypadající zimní kamufláž "Walli" z operace DORA v Sevastopolu či letní maskovací barvy podle maskovacích a nátěrových předpisů.

Dvě zbývající renovované soupravy D311 v provozu DB byly natřeny tehdy obvyklou lahvově zelenou barvou (Ral 6007). Později byly lokomotivy při další generální revizi přetřeny na obvyklou fialovou barvou Ral 3004 pro motorové lokomotivy.

Kolem roku 1936 měla firma Krupp vyrobit nejtěžší železniční děla s dostřelem až 40 km. Vedle děl ráže 28 cm a 35 cm tak představila obrovské železniční verze s názvy "Dora" a "železný Gustav" ráže 80 cm jako největší děla světa, která s délkou trubky 32,48 m střílela největší soudobé dělostřelecké granáty o váze 7t. K jejich přepravě na frontu vybrali diesel-elektrický motor o výkonu 4 200 k původně určeného pro rychlíkovou lokomotivu Paris Nice express. Vedle vozby samotných děl mohly táhnout i jeřáby pro montáž palebného postavení děla, části dělové lafety, munici a posádku. Na počátku roku 1942 byla zprovozněno dělo Dora. Krupp vyrobil celkem osm podjednotek/sekcí lokomotivy D311.01 a/b až D311.04 a/b a dodal podjednotky/sekce s výrobními čísly 2198/2199 a 2200/2201 dne 22. října 1941, podjednotky/sekce 2468/2469 a 2470/2471 pak dne 25. srpna 1941. Další dvě podjednotky/sekce však nemohly být dokončeny po náletech na výrobní závody. Každá z dvojice lokomotiv na dvou čtyřosých podvozcích o výkonu 1050 HP byla označena jako D311. Dělový vlak sestavený z několika částí táhly na frontu parní lokomotivy řady 50. Dělo bylo použito při střelbě na vojenském cvičišti Ruegenwalde/Pommern a při vojenské akci na poloostrově Krym při bombardování pevnosti Sevastopol. S hmotností přes 1350 t posouvaly dělo do palebného postavení dvě lokomotivy D311 01a/b na dvou vedle sebe jedoucích vícenápravových těžkých nákladních vagónech jako lafetě po "střelecké křivce" dvou rovnoběžných kolejích. Milimetrově přesný posun (lafeta neměla kulovou dráhu) probíhal se dvěma přidělenými D311 vedle sebe. Mimo vlastní palbu pomáhaly lokomotivy doplňovat zásobování děla municí apod. Na poloostrově Krym byla použita lokomotiva V188 zvaná "Walli", která sloužila také jako zdroj napájení pro celou dělostřeleckou jednotku. Dělo vystřelovalo 7t projektily s tak obrovskou průrazností, že při obléhání Sevastopolu zničily sovětský muniční úkryt 30 m pod zemí. Po úspěšném bombardování Sevastopolu měla být děla použita také pro obléhání Leningradu. Rudé armádě se podařilo tento projekt narychlo překazit.

Po skončení druhé světové války byly vozy D 311 03 a 04 převzaty do stavu Německých spolkových drah jako třída V 188 a od roku 1968 jako třída 288, stejně jako D 311 02 jako dárci náhradních dílů. Dva motory Krauss-Maffei o výkonu 940 koní byly nahrazeny motory o výkonu 1100 koní (každý o výkonu 808 kW), které vyvinula společnost Maybach pro řadu V 200.0.

Světla, které byly určeny pro vojenské použití, byly na obou strojích přestavěny zpět na standardní světelnou signalizaci. Nátěr byl přizpůsoben vínově červenému zbarvení nových lokomotiv. Kromě toho bylo během zbývajícího období provozu provedeno několik úprav, například vzduchové brzdy a systému vytápění. Dvě lokomotivy třídy 288 sloužily v depech Gemünden a Bamberg až do jejich vyřazení z provozu v roce 1971. V roce 1973 byly obě lokomotivy sešrotovány u firmy Layritz v Penzbergu.

Wehrmacht D 311/DB série V 188/Řada DB 288 (V 188 001a v AW Norimberk). Čísla: D 311 01a/b-D 311 04a/b - DB: V 188 001-002 od 1968 288 001-002 Počet vyrobených kusů: 4 . Výrobce: Krupp/SSW. Rok výroby: 1941. Vyřazení z provozu: 1969/1972. Konfigurace náprav: Do+Do. Délka přes nárazníky: 22 510 mm. Provozní hmotnost: 147,0 t. Hmotnost hnacího dvojkolí: 18,0 t. Maximální rychlost: 75 km/h. Instalovaný výkon: 2× 691 kW = 1 382 kW, 2× 808 kW = 1 616 kW (po přestavbě). Průměr hnacího kola: 1 250 mm. Dieselový motor May brook MD 650 (pro každou jednotku DO): 2× 6 válců. Počet trakčních motorů: 8. Přívod elektrického proudu (pro každou jednotku DO) - hlavní generátor Siemens 710V aGV 350/32, 640 KW.

PLEASE NOTE: Due to the small edition size and the great demand for this item, allocations are expected to occur.

UPOZORNĚNÍ: TITUL JE VYROBENÝ V OMEZENÉM MNOŽSTVÍ JAKO UMĚLECKÝ PŘEDMĚT. UVEDENÁ PRODEJNÍ CENA JE PLATNÁ DO VYPRODÁNÍ TUZEMSKÝCH ZÁSOB.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku